Víme, co slavíme? Velikonoční triduum

Velikonoční triduum neboli třídenní začíná Zeleným čtvrtkem, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou a končí nedělním Zmrtvýchvstáním. Toto triduum je součástí tzv. Svatého týdne (nebo také Pašijového týdne), ve kterém si křesťané téměř všech vyznání připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení.

Zelený čtvrtek

Večerní mší o Zeleném čtvrtku se zahajuje první den tridua Velký pátek, neboť podle starého židovského a antického chápání začínal den již předvečerem a toto chápání se uplatňuje i v křesťanské liturgii.

Připomínáme si tak večer před Ježíšovým umučením, kdy naposledy večeřel se svými učedníky, a když jedli, vzal chléb, požehnal ho, lámal a dával jim ho se slovy: „Vezměte a jezte z toho všichni, toto je moje tělo, které se za vás vydává.“ Po jídle vzal kalich, vzdal díky a podal ho svým učedníkům se slovy: „Vezměte a pijte z něho všichni. Toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů. Toto je smlouva nová a věčná. To konejte na mou památku.“ Tímto bylo ustanoveno slavení eucharistie.

Následně zdůraznil prvenství lásky tak, že svým učedníkům umyl nohy, což tehdy bylo úkolem otroků. Dal tak najevo, že nechce vládnout, nýbrž sloužit a že jeho láska k lidem nemá hranic. Po večeři odešel do Getsemanské zahrady, kde se modlil v úzkosti z brzké smrti a kde byl následně zatčen po Jidášově zradě.

Svůj název získal zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Grründonnerstag (zelený čtvrtek). Zelený čtvrtek je památkou Večeře Páně, kterou známe spíše pod pojmem Poslední večeře.

Velký pátek

Připomínka utrpení (pašijí) a smrti Ježíše Krista ukřižováním. Na tento den je předepsán půst. Církev neslaví eucharistii, oltář je zcela holý (bez kříže, svícnů a pokrývek) a bohoslužba se skládá ze tří částí. Bohoslužby slova, kdy se čtou pašije (vyprávění o Ježíšově utrpení a smrti), uctívání kříže (např. pokleknutím či políbením) a svatým přijímáním, kdy se eucharistie předposvěcená na Zelený čtvrtek přinese na oltář, kněz ji uctí pokleknutím a věřící přijímají tělo Páně.

Velký pátek je u nás uzákoněným svátkem teprve od roku 2016.

Bílá sobota

Považována za druhý den velikonočního tridua. V kostelech se během Bílé soboty nekonají žádné bohoslužby. V mnoha kostelech je upraven tzv. „Boží hrob“, kde socha nebo obraz mrtvého Krista připomíná jeho smrt a pohřbení. Mnoho lidí se tam přicházívá pomodlit. Bílá sobota liturgicky končí západem slunce. Nastupující noc už patří obřadům Velikonoční vigilie. Při velikonoční vigilii (z lat. vigilia – bdění, hlídka, stráž) církev v bdění očekává a slaví Kristovo vzkříšení.

Neděle zmrtvýchvstání

Velikonoční neděle, nazývaná také Neděle zmrtvýchvstání Páně nebo Velikonoční Boží hod, je největším křesťanským svátkem v roce. Začátkem jeho oslavy je už zmíněná noční bohoslužba, a pak slavnostní bohoslužby během dne.

InzerceReklama Kovarstvi Vydra

V časných ranních hodinách Kristus vstal z hrobu živ, jak to bylo o něm dávno předpovídáno a jak to on sám vícekrát předpověděl. Během té neděle se setkal s řadou lidí, a pak v následujících čtyřiceti dnech opětovně i s mnoha jinými.

Tato událost je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní, následuje tedy velikonoční oktáv. Doba velikonoční pokračuje po celých padesát dní od neděle Zmrtvýchvstání až do neděle Seslání Ducha Svatého.