Připomenutí obětí komunistického režimu

V sobotu 27.6. byl v kalendáři významný den, a to „Den památky obětí komunistického režimu“.

Byl vyhlášen na památku Milady Horákové, Jana Buchala, Oldřicha Pecla a Záviše Kalandry, kteří byli 27.6.1950 po vykonstruovaném procesu komunistickým režimem popraveni. Obětmi komunistického režimu byli občané v procesech popravení, při zatýkání nebo pokusu o překročení hranic zastřelení, mučení, věznění a vyslýchaní, jinak poškozovaní a znevýhodňovaní, nebo i ti, co museli prožít svůj život v režimu, s kterým nesouhlasili.

Jednou pro komunisty velmi nepohodlnou skupinou se po roce 1948 stali letci RAF. Většina z téměř 2500 občanů Československa, kteří během let 1940–1945 sloužili v britském Královském letectvu, se stala „občany druhé kategorie“. Někteří z nich se rozhodli jednat a vyřešit tuto situaci útěkem do zahraničí. Ne všem se ale takový odvážný čin podařil.

Připomeňme si osud jednoho z nich, jeho jméno je s Trutnovem spojeno.

Gejza Holoda

Narodil se 12. října 1918 ve Velkém Peseku na jihu Slovenska, v listopadu 1938 po Vídeňské arbitráži připadlo toto území Maďarsku. 8. března 1940 odešel do československé zahraniční armády, jeho cesta vedla přes Bělehrad, Řecko, Turecko a Bejrút. Lodí Patria doplul k francouzským břehům, v Marseille přistál 25. dubna. Zamířil do tábora v městě Agde na jihu země, kde byl zařazen k 6. rotě 1. pěšího pluku, s nímž se účastnil bojů v červnu 1940.

Po porážce Francie odjel lodním transportem do Anglie a přihlásil se k letectvu. Byl přijat do RAF a začal se cvičit na leteckého mechanika-motoráře. Dne 24. dubna 1941 byl Gejza Holoda v této funkci převelen k 311. čs. bombardovací peruti. Když už 311. peruť používala nové letouny typu Consolidated B-24 Liberator, byl zařazen do osádky jako palubní mechanik. U „třistajedenáctky“ působil zhruba rok, pak byl přeložen k britské 246. dopravní peruti.

30. dubna 1946 odešel z armády a přijal místo palubního technika u Československých aerolinií. 24. března 1950 byl členem posádky Dakoty C-47A, letící z Ostravy, se kterou pilot Ladislav Světlík přistál v německém Erdingu. Do akce nezasvěcený Gejza Holoda tehdy požádal – kvůli rodině – o návrat do Československa. Přesto byl označen jako „nespolehlivý živel“, a v říjnu 1950 propuštěn ze zaměstnání. Proto se o několik měsíců později odhodlal odejít za hranice. Spolu s dalšími čtyřmi bývalými kolegy z RAF se rozhodli, že využijí možností převaděče a přejdou hranice s Rakouskem na jižní Moravě. Odchod chtěli uskutečnit po skupinkách i s manželkami a dětmi v prosinci 1950.

V padesátých letech docházelo ovšem k tomu, že lidé mající zájem opustit republiku často naráželi na provokatéry. Ti dle instrukcí Státní bezpečnosti slíbili zajistit přechod přes hranice, aby pak mohli nic netušící adepty exilu podle předem připraveného plánu vydat příslušníkům SNB. Obětí takového provokatérství se stal i Gejza Holoda s rodinou.

InzerceReklama Kovarstvi Vydra

Všichni ze skupiny byli zadrženi a obžalováni. Spis se týkal celkem sedmi osob, později byl okruh obžalovaných rozšířen na devět. Všichni byli podezřelí ze zločinu velezrady, vyzvědačství, neoznámení trestných činů a napomáhání ilegálním přechodům. Gejza Holoda vyslechl 4. dubna 1951 rozsudek, který jej odsuzoval k 13 letům vězení za velezradu a vyzvědačství, propadnutí jmění (k tomu náleželo i zabavení bytu) a ztrátě občanských práv. Manželka Milada Holodová byla odsouzena na 18 měsíců s neprodleným nástupem výkonu trestu. O jejich syna se museli postarat prarodiče.

K zproštění viny a plné rehabilitaci došlo 4. listopadu 1966, kdy bylo zcela jasně prokázalo, že byla celá akce řízena a sledována Státní bezpečností. Útrapy prožité během mnohaletého věznění však vykonaly své. Gejza Holoda zemřel ve věku nedožitých 62 let 6. července 1980.

Jeho hrob najdete na trutnovském hřbitově.

Uctění památky obětí komunistického režimu V Trutnově 27.6.2020, seznam 136 jmen vězněných, postižených a zavražděných letců RAF v letech 1948 až 1954

Jitka Zelená

Zdroj: Archiv bezpečnostních složek, Jiří Mikulka: AKCE „LETCI“ Nezdařený pokus o odchod do exilu bývalých čs. příslušníků RAF Gejzy Holody, Vladimíra Nedělky, Karla Šedy, Karla Schoře a Jaroslava Šišpery v prosinci 1950