Moc Velikonoc aneb Mezi haiku a vzpomínkami nad textem jedné písně

„Pak ale přišel blesk z čistého velikonočního nebe. Zalomil se a zazářil jako ostrý gotizovaný otazník. Jak vlastně letos dětem přiblížím mystérium Velikonoc?“

KŘÍŽOVÁ CESTA
DENNĚ JSME U VÝSLECHU:
A KDE JSI STÁL TY

Před lety mě osud postavil do takové třídy, ve které obstát v roli třídního (učitele, nikoliv nepřítele) už bylo výzvou krajně vyčerpávající. Jako nevyzpytatelné dobrodružství jsem kupříkladu tehdy vyhodnocoval již svůj výchozí učitelský postoj s otočkou – ať již čelem k tabuli, tak i nazpět čelem k žákům. Snad jen zrychlený otáčecí režim v rytmu vánoční pohádky Mrazík („K lesu vchodem, k Ivanovi zády…“ a v mžiku přesně naopak) mohl učiteli, tedy mně, skýtat průkaznou herní výhodu. Na takové tempo už prostě žáci nestíhali jakkoli záludně reagovat…

Pak ale přišel blesk z čistého velikonočního nebe. Zalomil se a zazářil jako ostrý gotizovaný otazník. Jak vlastně letos dětem přiblížím mystérium Velikonoc? Okna třídy si přece tykají s protější farou i kostelní věží (a děti mě vskutku nejednou dokázaly zaskočit stavem své víry) – blesklo mi takhle o jarních prázdninách hlavou. To mě zrovna lyžařský vlek vyvážel na vrchol myšlenek i sjezdovky. A tam z mého nitra (pod přilbou) se to naráz dralo na mráz, na povrch. Melodie budoucí třídní velikonoční písně! Hned za ní se tlačily i prosté verše budoucích slok, však se jmenovitou zmínkou, ba aktivní rolí všech mých dětí. Hlava se mi div nerozskočila tím nápadem a jeho okamžitým dotvářením. Nezradí mě ale paměť dřív, než dorazím domů?

Nezradila. Doma mi píseň „naskočila“. Zapsal jsem její text a nahrál melodii. Třída si velikonoční píseň oblíbila natolik, že se ten rok nechtěla Velikonoc vůbec pustit: „Pan učitel ji přece složil o Kristovi a o nás…“

1. Já, Jana, Diana myslíme na Pána,
co to měl za úděl, ví Michal, Daniel.

2. Pán z kříže naříká, slyšíme Patrika,
Josefe s Denisem, zaplašte ten zlý sen.

3. Je příběh podaný pro oba Romany,
ve dveřích bez kliky stojí Veroniky.

4. Však Eva s Leonem otevřou v srdci svém,
nahlíží do skrýše, už je bez Ježíše.

5. Po smrti živ a zdráv, chopil se božích práv,
vystoupil na nebe, dívá se na tebe.

Já, Jana, Diana myslíme na Pána…