Letní ráno, Letní noc a ještě Dlouho po půlnoci 22. 8. 2020 (100. výročí narození R. Bradburyho)

Americký romanopisec, povídkář, básník, esejista, autor mnoha scénářů a divadelních her, který napsal množství hororových a sci-fi románů a povídek. Ray Bradbury by dnes oslavil sto let.

1. „Život jsou otázky, ne odpovědi.“ (R. B.)

Leonardo da Vinci, Jules Verne, Karel Čapek, Ray Bradbury… Umělci – snílci a vizionáři často na útěku před realitou své doby a před vlastní identitou v čase přítomném? Nebo naopak natolik nadčasově zodpovědní tvůrci, příkladně angažovaní občané svých společností, kteří urputně hledají (a nalézají!) svůj pevný bod v budoucnosti, aby z něho konečně pohnuli zeměkoulí (samozřejmě k lepšímu)? Živnou půdou našeho čtenářského, diváckého a lidského zájmu o ně tak nutně nemusí být jen uhranutí jejich jedním konkrétním dílem, počinem či postojem, ale spíše ta esence jejich všudypřítomného hloubání, to jejich (po)vědomí transcendentna, jejich tušení či přímo věštba (z) budoucích souvislostí…

2. „Skoč, křídla roztáhneš cestou.“ (R. B.)

Doma v knihovně našich se to kromě Bradburyho hemžilo Součky a Dänikeny, nechyběl ani Asimov, Strugačtí a Kosidowski. Jestli jsme si s tátou v něčem bezvýhradně rozuměli, tak to byl zájem o historii a o tradiční i novátorské výklady stvoření a běhu světa. Kromě tepání veršů (též koníček i mého táty) jsem sám pokoušel i právě žánr sci-fi povídky, a tak jsem se před osmatřiceti lety ocitl i na nultém celostátním ročníku amatérské literární soutěže sci-fi povídek o Cenu Karla Čapka (od roku 1983 se pak již odvíjely jednotlivé ročníky proslulého pardubického Parconu). Hybatelem pardubických fandů kolem science fiction byli studenti VŠCHT (a zase: táta vystudoval učitelství matematika – chemie a já pod jeho příkladem dlouho uvažoval též o studiu archeologie či právě chemie). I když jsem pak svou tvůrčí slinu později přeladil spíše na poezii a stal se opakovaným účastníkem Literárního Rychnova a Šrámkovy Sobotky, na 0. ročník pardubického Parconu (ten se pak díky komunistickému hledáčku stal po roce 1987 „ptákem stěhovavým“ po dalších českých městech včetně Prahy) nelze zapomenout. Vždyť jsme tam byli celý víkend v rukou těch nejpovolanějších českých SCI-FI celebrit! Přednášeli a vyprávěli nám tam: Josef Nesvadba, Ondřej Neff, Lubomír Macháček, Jaroslav Veis, Ivo Železný i kontroverzní A. Pludek.

3. „Jsou horší zločiny než pálení knih. Daleko horší je je nečíst.“ (R. B.)

Ať tento vzpomínkový způsob léta Bradburyho jubilujícího nám zůstává tím šťastným! A protože štěstí (nejen u maturit) přeje (zvláště čtenářsky) připraveným, buďme tedy připraveni – ideálně na všechny případy. Na Návštěvu z vesmíru zásobou vysoce jakostního Pampeliškového vína. Na nové viry pak dezinfekcí, nano-rouškou, bezpečným odstupem včetně distančního vzdělávání – to vše optimálně za asistence Elektronické babičky…