Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. 2. 2019

Překážky jsou to, co nás posunuje a čím více jich zvládneme, tím jsme úspěšnější

 

Oliver Tomm je v Trutnově vnímán všelijak, především kvůli jeho práci v oblasti pojišťovnictví. Jedni ho mají za zloděje, druzí za dobrého člověka. Mně však o jeho pověst nešlo, nýbrž o jeho přeměnu, kterou už od základní školy pozoruji.
Kdybych se vrátil do svých čtrnácti let a řekl jméno MC Colda, spousta mých vrstevníků by ihned věděla, o kom je řeč. Tehdy to byl rapper a profláknutý bitkař, který si nebral s nikým servítky a určitě zlomil či přerazil i těch pár nosů a sám si o někoho zlomil ruku. Dnes je to však především Oliver Tomm – ženatý otec a podnikatel, který rozhodně už není takový sígr, jakým kdysi býval.

coll.jpg

Ahoj Olivere, představ se lidem a rovnou mi pověz, zda můj pohled na tebe před zhruba osmi lety odpovídá tehdejší realitě.

Všechny čtenáře tímto zdravím (úsměvně). Jmenuju se Oliver Tomm a je mi 26 let. Vyrůstal jsem na vesnici kousek od Trutnova ve Velkých Svatoňovicích, ale většinu času trávil v Trutnově. Nyní je to 6 let, co jsem ukončil veškeré státní studium a věnuji se podnikání. Založil jsem společnost GoldenFin, kde se soustředíme na nekalé praktiky finančních poradců.

Jak sám zmiňuješ, dříve jsem býval bitkař, taky jsem měl dvanáctkrát zlomenou ruku, protože kosti už to vážně špatně nesly, ale to bývala léta, kdy jsem si nesmyslně dokazoval něco asi v rámci ega. Nerad se k tomu vracím, ale je pravda, že zkušenosti do života to nějaké mělo, jelikož se člověk učí ze svých chyb.
 

V čem je dnešní Oliver Tomm jiný, než tehdejší MC Colda a jak vznikl tvůj tehdejší pseudonym?

Ty časy, si myslím, že už jsou dávno pryč. Tenkrát jsem vnímal, že světu musím něco předat pomocí hudby, a to se hodně dařilo. Nakonec člověk dospívá, mentálně roste a nyní hudbu beru pouze jako mé hobby na odreagování od práce.

Pseudonym Colda vznikl tím, že mi bratránek řekl Olda, pak se nějak spletl a řekl Colda. Zkrátka to nemělo, hlavu ani patu, ale chytlo se to.

Věnuješ se ještě rapu nebo se hodláš do budoucna věnovat a jak je to dlouho, co jsi se rapu naposledy věnoval?

Samozřejmě mě to pořád láká, ale díky mému pracovnímu vytížení nejsem schopen dělat více věcí aktivně naplno a já zastávám pravidlo, že pokud člověk něco dělá, tak jednu věc a pořádně. Vedle kanceláře mám však postavené studio, kam si ještě chodím občas něco nahrát.
 

Považuješ své tehdejší rapové období za úspěšné?

Rapové období určitě úspěšné bylo. Od patnácti do dvaceti let jsem se živil hudbou. Spolupracoval jsem i se zvučnými jmény jako MAAT, Delik (Moja Reč), James Cole a další.


Proč jsi se rapem, když jsi měl takový úspěch, přestal živit? Chtěl jsi změnu, nebo tě k tomu donutily okolnosti?

Rapem se v dnešní době uživit nedá, alespoň ne nadprůměrně, takže ty okolnosti. Lidi co tvrdí, že se živí rapem, k tomu dělají určité nelegální činnosti navíc, ke kterým jsem sklouznout nechtěl.

dvojka.jpg

Jaké máš vzdělání a jak se vyvíjel tvůj pracovní život? Jak jsi se dostal až k založení vlastní firmy?

Mám vystudovanou střední školu v Trutnově se zaměřením na podnikání a management. Dostal jsem se k tomu všemu úplně náhodou, když mě kamarád přivedl do světa finančního poradenství. Začínal jsem u jedné nejmenované společnosti, kde jsem se naučil, jak se ta práce nemá dělat. Za tuto zkušenost jsem vděčný, protože bych nebyl tam kde jsem teď. Díky tomu jsem založil již zmíněnou společnost GoldenFin.

Nyní se ale prioritně věnuji další naší společnosti s názvem WikiPoradce.cz, která nahradila finanční poradce. Vše je řízeno systémově, klient si vše řídí sám online a nepotřebuje žádného poradce, co by mu doporučil špatný produkt pouze za účelem vlastního zisku.
 

Jaký to byl pocit začít dělat sám na sebe? Měl jsi z toho strach, nebo jsi cítil nadšení?

Začátky byly samozřejmě těžký, první rok jsem přespával v kanceláři na karimatce a jedl pouze čínské polévky, když bylo dobře, tak jsem si občas dopřál i párek v rohlíku. Zkrátka a dobře jsem na to neměl, což se i podepsalo na mém zdraví dodnes. Veškeré peníze navíc jsem dával do firmy, protože jsem měl tu vidinu, že dokáži změnit svět špatného poradenství.


V Trutnově je spousta lidí, kteří tě vnímají hodně rozporuplně. Finanční poradci jsou označováni za zloděje a podvodníky, mezi které zdejší lidé řadí i tebe. Jak tomu je a co bys řekl na svoji obranu?

Lidi si mou firmu často pletou s jinou, která má podobný název a logo, kde dělají podvody a vytunelovali databáze penzijních připojištění, kde byl pokus o 12 miliónový únik a tam teď hodně lidí šlo sedět.

S mým jménem nikdy nic takového nebylo a ani s lidmi z mé firmy. Každý má své příznivce a lidi, kterým nesedne, je to normální a jsem s tím smířen. Rozhodně se nemusím před nikým obhajovat, protože má každý svůj život, a tak by to mělo být (úsměvně).


Sám jsi mi však odpověděl, že jsi se naučil, jak se to nemá dělat. Nemohl jsi tímto "špatným děláním" své práce někoho poškodit?

Ne, to ne. Já to právě dělal tak, jak se má, ale oni mě tlačili k tomu, abych to dělal pro peníze a ne pro klienty a proto jsem s nimi měl pořád rozbroje. Jednoho člověka jsem ve firmě měl, co se snažil dělat špatný aktivity a proto byl hned vyhozen. Je jasný, že jsou nepřejícní lidi co si vymýšlí takové věci.

Ještě jsem si vzpomněl - měl jsem šestkrát propíchaný gumy u auta od konkurence, jednou mi hořelo auto a jednou mi byl dán kyanovodík do klimatizace. Dále mě napadají věčně ukopaný zrcátka. Vše jen proto, že likvidujeme finanční poradce. K nám chodí pouze klienti, kteří už poradce mají a poškodil je a naše práce je to přes finančního arbitra vyřešit a vrátit jim ztracený peníze z pojistek.
 

38501209_2296122030414636_7104713692494692352_o.jpg

S čím vším tedy můžeš lidem být ve své profesi prospěšný? S čím za tebou můžou přijít a poprosit o pomoc?

Primárně ukazujeme lidem, jak vyřešit nedostatek financí při výpadku příjmu. Dále řešíme a vyjednáváme nadstandardní podmínky u pojišťoven a zastupujeme klienty vůči finančním institucím, které vydělávají na neznalosti klientů a většinu z toho řeší náš software WikiPoradce.
 

A děláš ještě něco bokem, nebo se věnuješ jen GoldenFinu a WikiPoradci?

GoldenFin je takové moje miminko o které se pořád starám, ale zároveň jsem spolumajitelem dalších čtyř firem, protože se všechny firmy krásně prolínají. Dvě firmy se věnují vývoji technologií moderních mobilních aplikací, které propojujeme s finančním sektorem. V další firmě klientům zhodnocujeme jejich finanční prostředky a čtvrtá je již zmiňovaný WikiPoradce.


Co ti tvá práce mimo příjmů dává?

Moje práce mi dává seberealizaci, protože dělám, co mě naplňuje, nemusím vstávat v 5 ráno někam, kam chodím z nutnosti pro peníze. Je sice hezké mít peníze, ale opravdu to není všechno, člověk musí vidět vyšší princip v těch penězích, mít nějakou vizi co za ty peníze pořídí, co bude splňovat reálné hodnoty. Nikoli navýšení ega a tak dále, což jsem kolikrát u podnikatelů vídal. Člověk by měl mít úctu a pokoru ke všemu.

Také v tom vidím své osobní poslání. A tím nemyslím byznys jako takový. Byznys je pro mě prostředek k tomu, jak pomoci dalším lidem, proto i měsíčně posílám hodně peněz na různé charity, nejčastěji UNICEF a občasné charitativní akce.
 

Jednou jsem viděl tvou vlastní motivační fotku s tvým citátem. Snažíš se motivovat lidi kolem sebe? Případně jak?

Samozřejmě. Je to důležitá věc, dávat lidem do hlavy myšlenky, aby se zamysleli nad svým vlastním životem, protože 90% lidí žije od výplaty k výplatě a dělají práci, co je uvnitř sebe ničí.

Většinou se zaměřuji na vnitřní motivaci u lidí, nikoliv vnější – ta je během chvíle pryč. Lidé by měli být více zaměřeni na vlastní život, nikoliv sociální sítě. Dost mě zaráží, že většina lidí žije hlavně Facebookem, Instagramem apod. Kolikrát člověk vidí ubohé duše, které za účelem zvyšování nízké sebeúcty a pocitu méněcennosti dávají příspěvky a fotky, jen aby jim do komentářů někdo napsal, jak jsou úžasný, ale realita je přitom úplně jinde. Já beru Facebook jako skvělý marketingový nástroj pro byznys, nikoliv na osobní bázi. Čím je člověk méně vidět, tím lépe.

Nejvíce jezdím po našich, zatím, sedmi pobočkách v ČR, školím a motivuji naše spolupracovníky. Dále si mě objednávají firmy na motivaci jejich zaměstnanců. Teď už pracuji pouze pro radost a hlavně proto, abych ostatní učil podnikat a být nejlepším ve svém oboru. Lidem v podnikání chybí kreativita, což je velká škoda. Na to většina firem zapomíná a jejich obchodní model drží dvacet let stejně.

11148754_777088082420548_2492537302764761617_n.jpg

Jsou tu nějaké osobnosti, které tě insiprují? Autoři knih, speakeři, influenceři a podobně?

Určitě. Z Česka to jsou třeba Pavel Mořič a Jan Laibl a ze Slovenska například Peter Urbanec.
 

Co je podle tebe v životě důležité? Máš nějaké poselství, o které by ses rád podělil?

Vím, že je to klišé, ale lidem chybí trpělivost. Když uvedu příklad: Malé dítě 15 000x až 20 000x spadne, než se naučí chodit. Také to jeho maminka nevzdá a pomáhá mu dál, až se dítě naučí chodit. Proč tomu tak není v podnikání? Lidé vidí tu možnost, řeknou si „wau, chci být taky úspěšný,“ ale nadšení jim vydrží čtrnáct dní, přijdou první neúspěchy a vrátí se zpět do krysího závodu zaměstnanců.

Držím se motta, že překážky jsou to, co nás posunuje a čím více jich zvládneme, tím jsme úspěšnější.
 

Není to zas tak dlouho, co ses oženil a narodilo se ti první dítě. Jaké to je mít vlastní rodinu? V čem tě to změnilo a v čem tě to naopak ujistilo?

Určitě mít rodinu Tě změní hodně a už to není takový mládenecký život. Člověku se hodně ujasní priority v životě a vidím vše úplně jinak, než jsem to viděl tenkrát. Jsem životu vděčný za svoji manželku a dceru. Řídím se tím, že rodina je na prvním místě.

duofoto.jpg

Teď mi tak dochází, že rodina a tolik společností ti musí brát strašné množství času. Jak to vše časově zvládáš?

Práce je opravdu hodně, takže jsem během pracovních dní hodně zaneprázdněn. Snažím se nechávat si víkendy volné a spousty věcí řešit z domova přes Skype.
 

A na závěr - co Trutnov? V čem je super a v čem pokulhává? Co bys chtěl, aby se tu zlepšilo?

Lidé by si tu měli začít víc vychutnávat život, zaměřovat se na pozitivní věci a neřešit věci, co neovlivní. Hlavně se zaměřit sami na sebe, než na druhé. To je ale asi stejné všude. Vážím si Trutnovského útulku, který jsme i sponzorovali a cením si jejich přístupu. Také se mi líbí, jak se Trutnov buduje a že nezaostává jako některá jiná města. A má tu nejlepší restauraci v okolí a tou je Pohoda! Každý den tam chodím na obědy a nemůžu si ji vynachválit!

21740938_1769309293098972_7258217381576979477_o.jpg